Moje názory

„Co znamená nejlepší? Neporuchový, bezeztrátový, úsporný na provoz, prestižní značka, dokonale čistí zrno, skvěle drtí a rozhazuje slámu... Co znamená nejlepší?

Kombajny současné generace jsou technicky a technologicky na tak vysoké úrovni, že nemají předpoklad být špatným strojem ba naopak.

Nevěřím těm řečem, kdy někdo říká, že ten či onen kombajn je špatný, protože má ztráty nebo špatně čistí zrno atp. Ve chvíli, kdy si někdo vytvořil tuto domněnku, že za to nemůže kombajn jako stroj, jedině by tou dobou měl nějakou technickou poruchu. Pokud někde kombajn neodvádí dobrou práci, je to víceméně věcí obsluhy stroje.

Jsou kombajny konstrukčně jednodušší i složitější. Kombajny poruchovější a více spolehlivější. Jsou to pouze a jenom stroje. Stejně tak obsluhy těch kombajnů jsou buďto lenošní nebo pracovitější, řidiči nebo opravdoví kombajnéři.

Jsem tohoto názoru. Posadíme-li člověka, který nechce aby to fungovalo, do toho „nejvíc nejlepšího“ kombajnu, bude to propadák a kombajn nebude dělat dobře svou práci. Protože ten člověk zkrátka nechce anebo to ani neumí využít.

Naopak posaďme šikovného, přemýšlivého borce do staršího a ne tak extra moderního kombajnu. Věřte, že kombajn bude šlapat jak hodinky a kvalita jeho práce bude skvělá!

Značka kombajnu je dobrá věc, ale obrovský vliv na celkovou spokojenost se strojem má její obsluha, byť jsou nové generace kombajnů vysoce automatizované a poměrně dost chytré. Jde jen o to, jak ten člověk, který sedí v kabině, dokáže a hlavně chce využít všechny prostředky k tomu, aby kombajn odváděl TOP práci. Navazujícím faktorem spokojenosti je pak přístup servisu, dodávka ND atp. Ale to už je na jiné téma…“

„Za největší problém považuji to, že nedokážeme využívat potenciál kombajnů. Kombajn je extrémně drahá investice, a navíc pracuje pouze několik týdnů v roce. Kombajny současné generace překypují spoustou nejrůznějších chytrých zařízení, automatizačních prvků a skvělými technickými parametry. Je tedy předpoklad, že takový stroj sám o sobě dokáže podávat vysoké výkony při TOP kvalitě práce.

Bohužel opravdový problém a limit využití kombajnů jsme my, jinými slovy lidský faktor.

Během pátrání po reálném využití kombajnů jsem sám vypozoroval anebo z několika dalších zdrojů, problematikou se zabývající, dostal tyto hodnoty:

• 40 – 60 % času, kdy kombajn sklízí (jízda s položenou lištou, průchod materiálu kombajnem)
• 20 – 30 % času strávených prostoji (čekání na odvoz, vysýpání na souvrati za stání atp.)
• 10 – 20 % tvoří neproduktivní pohyb po poli (otáčení na souvrati, přejíždění mezi záhony atp.)
• +- 10 % je ostatní neproduktivní čas (lištování, přejezdy mezi pozemky atp.)

Tyto hodnoty se mohou pro každý případ lišit. Avšak jedná se o údaje získané na základě dlouhodobého pozorování produktivity kombajnů, přesných dat stažených z telematiky kombajnů či ručního zapisování jednotlivých časů od vícero zdrojů ať už z pohledu službaře nebo domácího kombajnu napříč republikou.

Ještě doplním, že zde vůbec nehraje roli počasí ve smyslu, že by čekání na ideální vlhkost bylo započítáváno do prostojů atp. Jistě se mnohým vybaví loňský extrémně mokrý a náročný sklizňový rok.

Moje začátky jsou v rodinném soukromém zemědělském podniku tří bratrů na Brněnsku. Zde jsem dostal jednu z největších zkušeností pro můj vývoj. Od práce na dílně a opravárenství, přes Zetor 7011 s vlekem při odvozu od kombajnu, veškeré polní práce až po obsluhu kombajnu CLAAS Lexion 550. Upřímné a velké díky všem lidem tohoto rodinného podniku, za to, že se mě ujali a jaké zkušenosti mi dali. Díky!

Následovaly 2 roky na pozici obchodního zástupce pro dealera zabývajícího se manipulační technikou, zpracováním půdy, komunálem a vinařstvím. Rovněž dobré zkušenosti a náhled do obchodního prostředí.

Vždycky jsem chtěl dělat něco svého. Vybudovat něco svobodného, bez historie a všechno si vytvořit. Zkrátka firma na zelené louce. Vlastní KNOW HOW, vlastní pravidla, vlastní směr.

Proto, když se mi před rokem 2015 naskytla příležitost rozjet překládací vozy rodinné společnosti PERARD, bylo okamžitě rozhodnuto!

Upřímná vášeň pro kombajnovou sklizeň

Víc jak 5 000 hodin jako obsluha strojů při kombajnové sklizni

Svobodné podnikání

„Od roku 2015 mám na překládacích vozech odpracováno 2 700 hodin a od svých 18 let dalších 2 500 hodin jako kombajnér. Každý rok několik stovek hodin přibývá. Proč? Baví mě to a chci sbírat další a další zkušenosti a svoje schopnosti pořád vylepšovat. Překládací vůz, byť je to kus železa na kolech, není ani tak o technických parametrech v prospektu, není to ani o argumentech proti konkurenci a už vůbec to není o teoretickém povídání u jednacího stolu.

Aby překládací vůz fungoval, jinými slovy přinesl svému uživateli to, proč do něj investoval, musím zemědělci předat víc než jen ten kus železa na kolech. Potřebuje ode mě rady, doporučení, manuál a mou osobní asistenci v reálných sklizňových podmínkách.

A to mě na překládacích vozech strašně baví!

Jsem ten, kdo má k překládacím vozům dalších 2 500 odpracovaných hodin jako kombajnér. Navíc, nasbírané zkušenosti jako obsluha kombajnů a překládacích vozů mám z nejrůznějších oblastí od jižního Slovenska, přes Vysočinu až po Plzeň. Každá oblast, každé jedno pole, každá plodina, výkonnosti kombajnů, typy odvozů, místa k překládání, povahy lidí atd. Tohle všechno mi moje zkušenosti pomohlo ještě více vytříbit a o to více být tvrdou a reálnou praxí bohatší.

Nejsem tady pro to, abych pod tlakem výrobce dělal čárky za prodané stroje a bezhlavě sekal hektary. S výrobcem fungujeme jinak, než na nějaké nesmyslné tabulky a úrodu nesekám, ale umím ji pouze sklízet.“

„Mám radost ze spousty věcí, zvláště pak díky tomu, že jsem si všechno vybudoval v podstatě úplně sám. Na začátku nebylo nic, ale vůbec nic. Jen já, v kapse všechny uspořené peníze a klukovský sen o kombajnové sklizni.

Možná bych měl říct, že můj největší úspěch je třeba X dodaných překládacích vozů, X sklizených ha/sezónu nebo nějaký velký speciální překládací vůz.

Pro mě je každý překládací vůz, každý zemědělec, každý hektar, resp. tuna úrody natolik důležitá součást mé cesty, že nemohu určit jeden jediný moment úspěchu.

Proto jako můj největší úspěch rozhodně považuji celou mou cestu.

To, že můžu dělat to, co mě baví a naplňuje. To, že můžu dělat to co chci a tak jak chci. To, že mám svobodné podnikání, nemusím se řídit nesmyslnými tabulkami, plánem výrobce a provizním hodnocením nějakého nadřízeného. To, že můj marketing a prodejní charakter jsou moje osobní zkušenosti, nikoliv agresivní manipulativní řeči z vyhrocených obchodních školení a marketingových porad. To, že když mi zemědělec zavolá v pátek v noci, že má nějaký trabl na překládacím voze, tak mu ho po telefonu pomůžu vyřešit nebo ihned sednout do auta dovést díl a nemusím mu říct: zavolej někomu jinému a navíc si, zákazníku, stejně počkej do pondělí…

Jistě, nic není úplně dokonalé. Každá cesta a budování něčeho s sebou přináší spoustu výzev, překážek a pádů. Za všechny tyto zkušenosti jsem vděčný, neboť mě udělali silnějším a lepším.

Beru plnou zodpovědnost za všechny svoje kroky a rozhodnutí. Na nikoho nemůžu svalovat vinu a stěžovat si. Stejně tak, po dobře odvedené práci, mohu po ramenou poplácat jenom sám sebe.

Můj úspěch je to, že tento HarvestLove život jsem si sám vybudoval a můžu ho naplno žít s vámi!"

„Čekáte, že napíšu PERARD, viďte?

Definujte nejlepší… Nejlepší překládací vůz je přeci ten, který svému uživateli splní to, proč je kupoval a v lepším případě v mnohém i překvapí.

Někdo chce překládací vůz jako výměnnou nástavbu, chce pouze a jen obsluhovat kombajny a sypat do vedle stojících kamionů. Oželí schopnost překládat přes příkop a další s tím související přínosy. Tak jsou pro něj nejlepší značky jako je Hawe, Annaburger a další.

Naopak někdo si pořizuje překládací vůz z jistého donucení, víceméně aby splnil výzvu zemědělského podniku, kam jezdí na služby a zkrátka mohl ukázat na překládací vůz a říct: „Tak, jak jste si přáli, tady je.“ V takovém případě bude nejlepším řešením nějaký levný východoevropský překládací vůz.

Pak jsou tací, co vůbec nemají přehled o trhu a v podstatě je jim to úplně jedno. Udělají kšeft s kamarádem, který nějakou značku nabízí a je to.

Na závěr zmíním skupinu zemědělských podniků, soukromých zemědělců a podnikatelů ve službách, kterým jde o nejvyšší stupeň půdo-ochranného překládacího vozu se schopností překládat přes příkop do velkých vzdáleností. Překládací vůz, jenž má jedinečné vlastnosti, díky kterým lze vysypávat dozadu za sebe, jako klasický návěs nebo vedle sebe jako dvoustranný návěs atp. Tohle jsou sice technická řešení, ovšem s opravdovými praktickými přínosy a mnoha následnými efekty. Tím jsou čisté a bezpečné silnice bez bláta, nezničené souvratě od zapadnutých odvozů, náhrada klasického návěsu pro sypké hmoty, bohaté mimosezónní multifunkční využití a další.

Tito lidé si pak zakoupí PERARDA, byť je jeho počáteční investice větší než běžné překládací vozy. Nicméně v dlouhodobém horizontu, přínosům jeho používání, vysoké přidané hodnotě, prestiži značky a opravdového multifunkčního použití je pro ně tím nejlepším překládacím vozem právě PERARD.

Stejně tak jsou to menší podniky a soukromí zemědělci, jenž potřebují ke svému kombajnu ten nejmenší překládací vůz a to je taky doménou pro rodinnou společnost PERARD. Třeba jednoduché jednonápravové překládací vozy X-FLOW o objemu 15 a 19 kubíků.

Sečteno, podtrženo. Každý stroj je pro někoho jiného, jde jen o to určit si priority, udělat si obrázek o tom, co je na trhu k dispozici, zjistit zkušenosti uživatelů a pak zakoupit ten nejlepší pro daný způsob hospodaření.

Tak je to v pořádku, každý výrobce umí něco a tak to má být. Je na každém potenciálním uživateli, aby si vybral to nejlepší a stejně tak na současných majitelích překládacích vozů, aby zhodnotili, zda je pro ně ta či ona značka tou nejlepší, jakou si mohli přát.“

„Dalo by se čekat, že vyjmenuju body, jako jsou nízké ztráty, vysoká čistota zrna s minimem poškození atd. Nebo že je nejdůležitější mít překládací vůz…? Kdepak!

Všeobecně je nejdůležitější to, jak o sklizni přemýšlíme.

Přistupujeme-li ke sklizni tak, že je to prostě další práce v roce, ze které jsme již dopředu v jistém stresu a kterou budeme dělat tak, jako loni, resp. jak jsme již roky zvyklí, pak nemůžeme čekat nějaké zjednodušení anebo ekonomicky zlepšení výsledku sklizně úrody o kterou celý rok pečujeme, investujeme do ní svůj čas, peníze, energii a úsilí.

Naopak řekněme, že o sklizni budeme přemýšlet jako o tom úplném závěru našeho celoročního snažení, které rozhoduje o výsledku našeho hospodaření a budeme chtít udělat to nejlepší co bude v našich silách.

Pak pro nás kombajnová sklizeň nabyde na významu a to je to, co ta úroda a pole od nás potřebují. Totiž dobře zvládnutou sklizní lze hodně získat a naopak podceněním sklizně spoustu ztratit.

A teď konkrétněji.

Kromě těch parametrů sklizené komodity, jako jsou ztráty zrna, poškození a čistota je součástí samotné práce kombajnů i založení nové úrody ve smyslu toho, co za kombajnem zůstane. Výška strniště, ztráty zrna, kvalita nadrcení a rozhození plev a slámy.

To jak moc si při sklizni utužíme půdu. Ať už z pohledu hmotnostního zatížení přenesené pneumatikami či pásy, celkové množství poježděné plochy, popř. vstup strojů, které na poli nemají co dělat.

Co takhle spotřeba paliva?

Teď nemám na mysli jen kombajny, ve smyslu l/ha. Řeč je o celkové spotřebě včetně odvozu a pokud je, tak i překládacího vozu. Byť se to nezdá, jsou případy kdy nezvládnutá logistika odvozu a nevhodné soupravy spotřebují enormní množství paliva. A ekonomická zátěž na sklizeň včetně odvezení úrody v přepočtu l/t je neuvěřitelně vysoká.

Čas a rozmary počasí. Sezóna 2020 mnohým zemědělcům způsobila tzv. mokré žně a rovněž mokrý podzim. Pršelo a pršelo, za červen a červenec na mnoha místech padaly srážkové rekordy. Ve chvíli, kdy měla úroda kvalitu, bylo potřeba ji okamžitě dostat z pole domů. Byly dny, kdy se dalo sklízet pouze pár hodin v kuse, než zase začalo pršet. Právě tyto dny jsou rozhodující pro sklizeň. Využít nejen každou hodinu, ale i každou minutu času znamenalo posunout sklizeň dál a z pole odvést co to šlo. Byť někde vyšly dobré parametry, jinde už bylo pozdě, jde o to, neházet flintu do žita, nemávnout nad tím rukou, ale pořád dělat maximum pro to, rychle dostat úrodu z pole do bezpečí pod střechou.“

„Běžně používané měřítko výkonnosti kombajnů jsou sklizené hektary za hodinu (ha/hod.).

Nemyslím si ale, že je to zcela vypovídající hodnota. Hned si řekneme proč?

Když porovnáváme výkonnost kombajnu, který sklízí porost s výnosem 5 t/ha a druhý kombajn, jenž sklízí 10 t/ha, je zcela logické, že v prvním případě bude hektarová výkonnost mnohem vyšší. Kombajn totiž může jet rychleji, resp. při jasně dané průchodnosti, optimálních ztrátách a dalších kvalitativních parametrech musí mít ve slabším porostu vyšší hektarovou výkonnost.

Jestliže ale budeme přepočítávat výkonnost na sklizené tuny za hodinu, bude pak reálná výkonnost daleko objektivnější a více vypovídající. Tudíž ať je výnos 5 nebo 10 t/ha, v obou případech by měl kombajn mít stejnou výkonnost (t/hod.) a to je pro nás daleko vypovídající hodnota.

Jistě, ne všechny kombajny mají výbavu pro měření výnosu tudíž je jasné, že vyčíslovat výkonnost (t/hod.) nelze vždy a všude. Víceméně ale každou sklizenou tunu zvážíme a z toho pak lze takovou výkonnost nahrubo vypočítat. Můžeme si tedy udělat další a dost objektivní obrázek o výkonnosti kombajnů.

Pro skutečné měřítko výkonnosti kombajnů (potažmo sklizňové linky) tedy jednoduše ponechat ha/hod. avšak doplnit údajem t/hod. Spotřebu paliva vyčíslit v l/ha a doplnit i l/t. Ideálně včetně odvozu do skladu, aby byl přehled o nákladech co nejobjektivnější.

Mít co nejvyšší okamžitou výkonnost (t/hod.) v porostu je úkolem kombajnéra a jeho schopnosti nastavit a seřídit kombajn tak, aby při dodržení nejvyšší kvality práce podával co nejvyšší okamžitou výkonnost.

Pak je tu celková denní výkonnost, kterou už stroj jako takový, resp. kombajnér neovlivní. Celkovou denní výkonnost ovlivní právě organizace a schopnost využít potenciál kombajnu za pomoci zvládnuté logistiky a kapacity odvozu.“

„Chytře promyšlená organizace práce na poli a logistika odvozu.

To, že na poli jezdí překládací vůz není samo o sobě zárukou toho, že sklizeň probíhá skvěle a je využitý potenciál všech strojů sklizňové linky.

Překládací vůz je v podstatě jenom stroj, jehož využití závisí na další technice a především pak na lidech a organizaci práce.

Mohou nastat situace, kdy je překládací vůz na obtíž a doslova zavazí na poli. Proč tomu tak je?

Protože není jasně daná organizace práce a obsluhy pořádně neví co a jak dělat. To je bohužel častý problém tam, kde s překládacím vozem nemají doposud žádné zkušenosti, což je samozřejmě v pořádku a zcela pochopitelné! Neboť občas se stane, že ten pro koho je překládací vůz nová věc a rozhoduje o jeho nákupu nemusí mít vůbec přehled o dalších záležitostech s provozem překládacího vozu spojených (organizace, odvoz, KNOW HOW…)

Ti, kteří s tím překládacím vozem prakticky pracují ale neznají to zásadní, tedy jak překládací vůz používat. Co a jak dělat, jak se pohybovat na poli, jak si zorganizovat kombajny a odvoz. Jaké jsou potřeba odvozní kapacity atp.

Překládací vůz není podmítač, který na začátku pole zahloubíme do půdy, jedeme na druhý konec pole, tam jej zvedneme, otočíme se a zase pustíme do země. A tak pořád dokola. Překládací vůz je mnohem víc, než jen kus železa na kolech a vůbec nejde jen o vysýpání za jízdy.

Jeho přínos má smysl pouze tehdy, když lidé na poli vědí, jak jej používat a jak naplnit jeho potenciál, aby vytížili kombajny a odvoz.“

Pamatuji se na svoje začátky, kdy mě spousta lidí brala jakou outsidera, nedávala mi žádnou šanci a stejně tak ke mě přistupovaly. Když jsem pak začal sbírat malé úspěchy, už jsem pro tyto lidi byl nepohodlný člen trhu. Tomu pomohl i rozmach sociálních sítí a ten pocit, že kdokoli se může vyjádřit k čemukoli. Všichni rozumnějí všemu. Paradoxem je, že všichni lidé, co se takto vyjadřijí mimo reálný svět, by nikdy takovou věc nedokázaly říct z očí do očí tomu druhému člověku. To je přirozené na a to prostě nemají kuráž. Tohle je ale všeobecné a týká se to jak osobních životů, tak i těch pracovních. Zkrátka život v bezpečí domova, schovaný za obrazovkou počítače či mobilu, je jaksi úplně jiný.

Každý, nechť si to přebere po svém. Vím, že mluvím za víc lidí jak z obchodní branže, tak i běžného osobního života.

Dámy a pánové, kolegové z obchodní branže, přímá i nepřímá konkurence a další. Troufnu si říct, že některým z vás se v hlavě honí nějaké podobné myšlenky:

„Co tímhle projektem ten Horák zase sleduje? O co mu jde? To si myslí, že si z něj všichni sednou na zadek a budou si objednávat služby nebo kupovat ty drahý překládací vozy?“

…takhle nás dokáže zaslepit všudypřítomný marketing, obchodní smýšlení a jistá míra všeobecné konkurence.

Vždyť ten svět není jen o prodejích, čárkách, konkurenčním boji, podílu na trhu a o penězích. Jistě, všechno je to důležité a každý to takhle nějak více či méně vnímá. Ale podstata života to není a to je potřeba brát na vědomí.

Co tím chci říct?

Buďme k sobě upřímní. To, co děláme je práce, druh příjmů, obživy a způsob, jak zabezpečit sebe, svou rodinu a mít fajn život.

Důležité věci, na kterých skutečně záleží se odehrávají jinde než v práci. Jsou to naše rodiny, domovy, zdraví nás a našich blízkých. Na tom skutečně záleží! Někdy štěstí více přeje jednomu, jindy zase druhému. Někdy vyhrává jedna značka stroje či služeb, potom druhá.

HarvestLove není o tom, která značka strojů je lepší, kdo z nás to dělá lépe, který službař je úspěšnější atp. Značka HarvestLove vyjadřuje naši zálibu pro zemědělství, kombajnovou sklizeň. Ukončuje konkurenční boje, usmiřuje, neřeší barvy strojů a vyznání, odstraňuje jakoukoli rivalitu a tvoří přátelství.